Příběh, který se stal
Musí se posadit, postavit a utéct. Věděla, co musí, ale tělo ji neposlouchalo. Loket měla prostřelený, byla zmlácená a znásilněná. Konečně se dostala do sedu a hned uviděla to "zvíře", které se vracelo. Zvíře, které si na sebe "natáhlo" lidskou kůži a vydávalo se za člověka.
Blížil se a Jen tichounce brečela bolestí a hrůzou. Utéct nemůže, ale musí přežít. Musí ho usvědčit ze smrti své sestřenice. Zvíře, jako je on, nemůže jen tak chodit po světě.
Postavil se nad ní a Jen čekala další utok. Nepřišel, vrah se nečekaně posadil vedle ní.
"Jsi zraněná, krvácíš," podivil se, když spatřil její roztříštěný loket.
Nemohla uvěřit, zapomněl co ji udělal? Napadla ji lež:
"To on mě zranil. Ten neznámý muž. Ale ty jsi mě našel, jsi můj zachránce. Zachráníš mě, vidˇ?"
"Jak chceš, abych ti pomoh'?" zeptal se nejistě.
"Potřebuju do nemocnice," prosila Jen, ale zjistila, že to je velké přání, proto rychle dodala:
"Nebo k tobě domů, můžu si od tebe zavolat záchranku. Bydlíš tady někde poblíž?"
Bydlel nedaleko. Jennifer marně doufala, že s někým žije a ten člověk ji zachrání. Marně doufala, že bude mít sousedy.
Zavezl ji do osamělého mobilního domu, kde byli jenom oni dva. Měl telefonní linku, ale bála se po ní skočit a zavolat si pomoc. Bála se, aby ho opět nevyprovokovala k utoku. Docházely jí síly.
Sesunula se na gauč a on nervozně pobíhal po místnosti.
"Pojdˇ ke mě," natáhla k němu tu zdravou ruku. Přestal pobíhat sem a tam a zamířil ke gauči.
"Umazala jsi gauč od krve," všiml si.
Lekla se a omlouvala se: "To jsem opravdu nechtěla, nemáš něco, abych si ruku zavázala?"
Přinesl ji svoji košili a pomohl ji obvázat krvácející loket. Potom se posadil vedle ní.
"Cítím se s tebou tak v bezpečí. Jsi můj zachránce," vemlouvala se mu tichounce. Ubývaly jí síly.
Lehounce se dotýkala jeho ruky.
"Myslím, že my dva budeme přátelé. Nebo dokonce, můžeme spolu chodit, kdybys chtěl." Slíbila a tato představa se mu tak zamlouvala, že ji přinesl telefon, aby si zavolala záchranku.
Jennifer vytˇukala číslo záchranky a řekla: "Jsem zraněná a potřebuju pomoc."
"Jméno a kde jste?" ozval se ženksý hlas v telefonu.
Jennifer nevěděla, kam ji odvezl.
"Je tam s vámi někdo?" ptala se operátorka.
"Je tady můj zachránce," řekla Jen. "Zachránil mě a my jsme tedˇ u něj doma,"
"Dejte mi ho k telefonu," požádal ženský hlas.
Překvapivě si vzal telefon a vysvětlil cestu ke svému mobilnímu domu.
"Pomohl jsem jí, jsem její zachránce, Budeme se brát" vyprávěl do telefonu. "Policii tady
nechci," zařval najednou do telefonu a mrsknul s ním na zem.
"Ne, policii ne," slibovala Jen plačtivě. "Omlouvám se, omlouvám se, jestli jsi si myslel..."
plakala a omlouvala se. Omluvila se mu už asi tisíckrát uplně za všechno, co ho rozčílilo.
Dovolil jí sebrat sluchátko ze země.
"Dejte mi ho k telefonu," požádala operátorka bezpečnostní služby.
"Policie nepřijede," ujistila ho. Doneste Jennifer něco k pití, je dehydrovaná," požádala ho a on poslušne odešel do kuchyně pro sklenici vody.
Za chvíli na silnici zastavila záchranka, stála a nikdo z ní stále nevystupoval.
"Proč? Potřebuje pomoc," řvalo zvíře do sluchátka na operátorku.
"To je zákon. Záchranáři nemůžou jít do domu bez policie..."vysvětlovala žena trpělivě.
"Ne, policii ne," řval rozčileně.
"Dovol Jennifer vyjít z domu, aby ji mohli ošetřit," poroučela mu operátorka "klidným" hlasem.
Nechtěl. Křičel, vztekal se.
Po nějaké době se opravdu otevřely dveře od mobilního domu. Nejdříve vyšla Jennifer a hned za ní její unosce. Sel těsně za ní a pistoli jí držel v zádech mezi lopatkama. Vedl ji k sanitce.
Lhali mu, mobilní dům byl obklíčený policií, kteří se v rychlosti o muže postarali.
Jennifer v sanitce po prožitém stresu hystericky řvala a strhávala si košili, kterou ji zvíře zavázalo loket.
"Dejte ten hadr pryč, dejte ten hadr pryč." Nechtěla, aby se jí dotýkalo něco, co patřilo jemu.
Konečně se "Zvíře" ocitlo na policejní stanici, kde stále opakovalo "pohádku", kterou mu Jennifer vsugerovala:
"Zachránil jsem ji a ona je moje nevěsta."
Ze zvířete se vyklubal 31ti letý Erik, se kterým se před několika dny rozešla přítelkyně. Byl z toho tak na..aný, že si vzal drogy a pořádně je zapil alkoholem.
Jennifer přežila, protože chtěla usvědčit muže, který krutě zastřelil její osmnáctiletou sestřenici a její mrtvé tělo znásilnil.
Mladá žena přežila. Měla popáleniny od cigaret, bodance od "špičatého"sekáčku na led a vyraženo několik zubů. Loket ji už několikrát operovali, ale s rukou může hýbat jenom omezeně a nikdy ji nebude cítit, Jennifer možná přežila, protože sama pracovala u záchranky a byla vyškolena na krizové situace. Práci, kterou milovala už nikdy dělat nemůže. Je fyzicky i psychicky poznamenaná.
Ivana Lance
USA Georgia vs. Česká Republika
Záleží na tom, jestli jste fanoušcci amerického sladkého a studeného čaje nebo českého piva. Po čem raději sáhnete vy?
Ivana Lance
Hašteření s učitelem, aneb náš teenager.
Také máte doma svého teenagera? S manželem si ji občas půjčujeme od syna a snachy. Většinou ji vyzvedáváme ze školy. Zdá se, že jsme se po čase stali skutečnými experty v navigaci kolem její nové střední školy.
Ivana Lance
Zachráněná?
V pátek odpoledne jsem se velkými prostornými dveřmi vynořila z obchodu. Bylo po třetí hodině a já jsem s ulevou opouštěla pracovní ruch. S radostí jsem vykročila do slunečného odpoledne. Práce je sice fajn,
Ivana Lance
Láska je jako duha
Láska má více barev než duha. Od něžného růžového šimrání až po vášnivou červeň, od klidné modré důvěry až po žluté štěstí.
Ivana Lance
Předstírám, že jsem: Sibyla.
Nik se vrátil se z kasina nad ránem, ulehl do postele a okamžitě usnul. Přestože jsem byla vzhůru, odolávala jsem pokušení vylézat z postele ve čtyři ráno. Musela jsem si ale na chvíli zdřímnout,
Ivana Lance
Když k nám přiletělo UFO
Včera večer jsem se s manželem připravovali do postele. On usnul hned, já se ještě chvíli převalovala ze strany na stranu.
Ivana Lance
Síla hypertenze, aneb pátý den v Gulfportu
Kasina mě nenadchla, takže co s tím? Ze švagrova nápadu, že náš předposlední den strávíme na jeho osmisedadlovém motorovém člunu, se mi udělalo špatně. Ale co jsem měla dělat?
Ivana Lance
Čtvrtý den v Gulfportu
Až s prvními slunečními paprsky jsem se odvážila otočit v posteli a pohlédnout vedle sebe. Ujistila jsem se, že jsem v noci měla halucinace. Můj první manžel se ani zázrakem nepřenesl přes oceán do Ameriky, aby si ke mně lehl,
Ivana Lance
Host v posteli
Zdálo se mi, že jsem v Gulfportu strávila celou věčnost, ačkoliv jsme tam byli s Nikem teprve třetí den. Právě toho dne jsem se rozhodla mu sdělit, že kasino není pro mě to pravé ořechové,
Ivana Lance
O telefonování
Telefon, ten malý zázrak, který nám otevřel cestu ke komunikaci na velké vzdálenosti. V dětství jsem byla tímto přístrojem fascinována, bylo to takové magické spojení s tajemným světem za zdmi domu. Jako dítě jsem nechápala,
Ivana Lance
Hypochondr na cestách, aneb Gulfport podruhé
V roce 2004 jsem se na pobyt v Gulfportu psychicky i fyzicky připravila. Odjížděli jsme z domova, a já jsem si na cestu přibalila pozitivní myšlení, žádné obavy jsem si nepřipouštěla.
Ivana Lance
Bojím se strašidel, aneb první návštěva Gulfportu.
Celé to začalo ve městě Biloxi, které je hazardním rájem ve státě Mississippi. Toto město jsem neměla ráda předtím, než jsem tam poprvé vkročila. Nikdy jsem neměla touhu ho navštívit.
Ivana Lance
Moonshine, aneb Ohnivá Voda
Prošvihli jste podzimní významnou událost v Georgii? To je fakt škoda! Tento festival nese jméno: Moonshine, a je to alkoholový festival bez alkoholu, protože v žádném stánku si tam alkohol nekoupíte.
Ivana Lance
Proč dostala vnučka zákaz letět s námi do Čech
Všechno to začalo tím, že vnučka měla “early release”, to znamená, že všechny děti se musely vyzvednout ze školy v určitém čase.
Ivana Lance
Čas na rozmyšlenou
Vendy se kdysi jmenovala Vendula a až do svých 45 let proplouvala životem v Čechách. Nebylo na ní nic vyjímečného až na kaskádu dlouhých světlých vlasů a dlouhých záviděníhodných nohou, jakoby stvořených k tomu,
Ivana Lance
Jak se rodí psychopatka
Potichu jsem se zvedla z postele a krůček za krůčkem jsem se vydala ke dveřím. Snažila jsem se, aby pode mnou nevrzala podlaha, pokud byl někdo v kuchyni, nemohl mě slyšet.
Ivana Lance
Modlitba
"Každá válka je projevem selhání lidského rozumu. Začala vždy proto, že se lidé nedokázali dohodnout o hodnotách, které byly předmětem sporu, proto sáhli k fyzickému násilí." Citace z knihy: "Válka" od Oskara Krejčího.
Ivana Lance
Cesta na chatu
V osudný den, kdy jsem se měla vydat na velkolepou cestu na Jirkovu narozeninovou oslavu zastrčenou v malé chatce hluboko v lesích, přede mnou stál nelehký ukol, dopravit se tam.
Ivana Lance
Třešnička na dortu
Byl to milostný příběh, který by rozvedený Jirka nejraději uložil do šuplíku a nikdy ho nevyprávěl. Ale já vám o tomto příběhu velké lásky ráda povyprávím.
Ivana Lance
Vítejte ve státě Georgia
Určitě všichni víte, že stát Georgia se nevyslovuje tak, jak se píše, ale vyslovuje se hezky: džo:dža, ano to je náš stát: džo:dža. Ale co určitě nevíte je, že i hlavní město v Georgii, Atlanta, se může vyslovovat trochu jinak.
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |
- Počet článků 394
- Celková karma 21,99
- Průměrná čtenost 958x
IT TALKS.
Listen to the silence,
IT SPEAKS.
Listen to your heart,
IT KNOWS.
(Native American Proverb)