Jak jsem se pokoušela zlikvidovat snachu, aneb: Jak jsem si zkracovala kalhoty
protože entlovací nůžky mi na kalhotech udělají ozdobnou vlnovku.
Entlovací nůžky slouží pro začištění textilií bez nutnosti dalšího zapracování šitím, tak to alesponˇ píší na internetu.
Zaradovala jsem se, že už nikdy nebudu muset otravovat snachu, aby mi něco zkracovala, protože zkracování oděvů bude pro mne hračka.
Energie ze mne jenom sálala, ze stolu jsem shodila ubrus a položila jsem na něj kalhoty. Stále jsem se cítila jako vyučená švadlenka a byla jsem hrda na svoje rozhodnutí.
Proč bych i já nemohla být tak šikovná jako je moje snacha, která dokáže asistovat mému synovi při renovaci tří koupelen, celé kuchyně včetně podlah a ještě si šije a vyšívá. Samozřejmě, že k tomu používá šicí stroj, entlovací stroj a dva vyšívací stroje, které programuje... To by bylo, abych i já nedokázala veledílo s něčím tak originálním jako jsou entlovací nůžky, protože jiné stroje, na rozdíl od ní, obsluhovat neumím. Ani ten šicí..
Energie mě začala opouště, když jsem se bez nějakého měření, protože tu centimetrovou záložku odstřihnu i bez metru, zakousla do látky. Zubaté nůžky byly tvrdé, použila jsem obě ruce... To už mě dobrá nálada opustila totálně, ono to nebude tak snadné, jak jsem si myslela. Ale to by bylo, tu jednu nohavici okousám, i kdybych na to měla použít vlastní zuby. Odhodlání mi nechybělo, ale místo krásného a okrasného rovného střihu, nohavice měla nepředvídatelné zástřihy a opravdu vypadala, jako kdybych si ji nejdříve předžvýkala. Tak byla střapatá.
S hnusem jsem si prohlížela svoje veledílo, když se z prvního patra s ohromným hlukem řítila moje skoro třináctiletá vnučka. Rámus, jaký na dřevěných schodech předváděla, mi připomínal dusání stáda koní a nikoliv chůzi jedné skoro slečny, která je sotva pětačtyřicetikilová.
Prohopsala se obývákem do kuchyně.
"Šiješ si oblečení?" zeptala se nevinně, protože je zvyklá na svoji šikovnou mámu, která neustále něco vytváří a potom si to prodává ve svém obchůdku.
Vnučka si otevřela lednici a zahleděla se do ni jako do výkladní skříně a po chvíli vytáhla minerálku.
Už jsem se malinko uklidnila a nevěřícně jsem hleděla na tu zpackanou nohavici a vnučce jsem odpověděla:
"Nešiju, já tomu dávám na frak," povzdechla jsem si, protože mi bylo jasné, že tu druhou nohavici asi těžko "okoušu" stejným stylem, aby to vypadalo, že to tak má být. Že to byl švadlenky záměr.
"Co to je: na frak?" zeptala se vnučka a s lahví minerálky se zvědavě zastavila u mého pracovního stolu.
Některá česká slova nebo spojení slov nezná, ačkoliv česky se domluví, její mateřský jazyk je angličtina.
"Vnučko moje milá, já oblečení nevytvářím, já ho ničím," povzdechla jsem si, protože mi konečně došlo, že entlovací nůžky nebudou až taková výhra v loterii, jak jsem si myslela a snacha bude muset do mého zkracování kalhot zasahovat.
"Počkej, až to ukážu tvý mámě," zabědovala jsem si.
"A proč jí to budeš ukazovat, tak to schovej," poradila mi vnučka, která má se svoji mámou, která má ráda dokonalost, také svoje zkušenosti.
"A kdo mi kalhoty založí, ale počkej, až to máma uvidí, ta bude vejt jako vyjí vlci na plný měsíc."
Vnučka usoudila, že to je moje starost a můj problém a kalhoty ji přestaly zajímat. Odhopsala opět do prvního patra, do svého pokoje, kde na ni už čekaly spolužačky a kamarádky. Byly propojené telefonicky a na tabletech si hrály hry. U babči a dědy se totiž na nějaký čas nehledí. U nás není žádný časový limit, kdy si smí a nesmí povídat na telefonu...
Měla jsem pravdu. Snacha zavyla, když moje dílko spatřila. Nohavice vypadaly, jako kdyby je žvýkalo celý den stádo krav.
"Co tě to napadlo," bědovala. "Jak já to tedˇ dám dohromady, ten centˇák, který jsi užužlala mi bude chybět. Kalhoty ti budou krátký, ale s tím už nic neudělám. Jenom se zbytečně vyvztekám, aby nohavice byla alesponˇ rovná, krátká, ale rovná. Už nejsi ve věku, abys mohla nosit okousané kalhoty," přednesla mi moje dokonalá a zručná snacha.
"To bych byla bývala nečekala, že entlovací nůžky mi budou nanic," povzdechla jsem si zkroušeně a šla jsem si zalepit prostředníček, na kterém jsem si udělala obrovský puchýř od tvrdých a nepoddajných nůžek. Snacha kalhoty sbalila a odnesla si je do svoji krejčovské dílny.
Měla pravdu, kalhoty byly rovné, ale krátké.
Ivana Lance
USA Georgia vs. Česká Republika
Záleží na tom, jestli jste fanoušcci amerického sladkého a studeného čaje nebo českého piva. Po čem raději sáhnete vy?
Ivana Lance
Hašteření s učitelem, aneb náš teenager.
Také máte doma svého teenagera? S manželem si ji občas půjčujeme od syna a snachy. Většinou ji vyzvedáváme ze školy. Zdá se, že jsme se po čase stali skutečnými experty v navigaci kolem její nové střední školy.
Ivana Lance
Zachráněná?
V pátek odpoledne jsem se velkými prostornými dveřmi vynořila z obchodu. Bylo po třetí hodině a já jsem s ulevou opouštěla pracovní ruch. S radostí jsem vykročila do slunečného odpoledne. Práce je sice fajn,
Ivana Lance
Láska je jako duha
Láska má více barev než duha. Od něžného růžového šimrání až po vášnivou červeň, od klidné modré důvěry až po žluté štěstí.
Ivana Lance
Předstírám, že jsem: Sibyla.
Nik se vrátil se z kasina nad ránem, ulehl do postele a okamžitě usnul. Přestože jsem byla vzhůru, odolávala jsem pokušení vylézat z postele ve čtyři ráno. Musela jsem si ale na chvíli zdřímnout,
Ivana Lance
Když k nám přiletělo UFO
Včera večer jsem se s manželem připravovali do postele. On usnul hned, já se ještě chvíli převalovala ze strany na stranu.
Ivana Lance
Síla hypertenze, aneb pátý den v Gulfportu
Kasina mě nenadchla, takže co s tím? Ze švagrova nápadu, že náš předposlední den strávíme na jeho osmisedadlovém motorovém člunu, se mi udělalo špatně. Ale co jsem měla dělat?
Ivana Lance
Čtvrtý den v Gulfportu
Až s prvními slunečními paprsky jsem se odvážila otočit v posteli a pohlédnout vedle sebe. Ujistila jsem se, že jsem v noci měla halucinace. Můj první manžel se ani zázrakem nepřenesl přes oceán do Ameriky, aby si ke mně lehl,
Ivana Lance
Host v posteli
Zdálo se mi, že jsem v Gulfportu strávila celou věčnost, ačkoliv jsme tam byli s Nikem teprve třetí den. Právě toho dne jsem se rozhodla mu sdělit, že kasino není pro mě to pravé ořechové,
Ivana Lance
O telefonování
Telefon, ten malý zázrak, který nám otevřel cestu ke komunikaci na velké vzdálenosti. V dětství jsem byla tímto přístrojem fascinována, bylo to takové magické spojení s tajemným světem za zdmi domu. Jako dítě jsem nechápala,
Ivana Lance
Hypochondr na cestách, aneb Gulfport podruhé
V roce 2004 jsem se na pobyt v Gulfportu psychicky i fyzicky připravila. Odjížděli jsme z domova, a já jsem si na cestu přibalila pozitivní myšlení, žádné obavy jsem si nepřipouštěla.
Ivana Lance
Bojím se strašidel, aneb první návštěva Gulfportu.
Celé to začalo ve městě Biloxi, které je hazardním rájem ve státě Mississippi. Toto město jsem neměla ráda předtím, než jsem tam poprvé vkročila. Nikdy jsem neměla touhu ho navštívit.
Ivana Lance
Moonshine, aneb Ohnivá Voda
Prošvihli jste podzimní významnou událost v Georgii? To je fakt škoda! Tento festival nese jméno: Moonshine, a je to alkoholový festival bez alkoholu, protože v žádném stánku si tam alkohol nekoupíte.
Ivana Lance
Proč dostala vnučka zákaz letět s námi do Čech
Všechno to začalo tím, že vnučka měla “early release”, to znamená, že všechny děti se musely vyzvednout ze školy v určitém čase.
Ivana Lance
Čas na rozmyšlenou
Vendy se kdysi jmenovala Vendula a až do svých 45 let proplouvala životem v Čechách. Nebylo na ní nic vyjímečného až na kaskádu dlouhých světlých vlasů a dlouhých záviděníhodných nohou, jakoby stvořených k tomu,
Ivana Lance
Jak se rodí psychopatka
Potichu jsem se zvedla z postele a krůček za krůčkem jsem se vydala ke dveřím. Snažila jsem se, aby pode mnou nevrzala podlaha, pokud byl někdo v kuchyni, nemohl mě slyšet.
Ivana Lance
Modlitba
"Každá válka je projevem selhání lidského rozumu. Začala vždy proto, že se lidé nedokázali dohodnout o hodnotách, které byly předmětem sporu, proto sáhli k fyzickému násilí." Citace z knihy: "Válka" od Oskara Krejčího.
Ivana Lance
Cesta na chatu
V osudný den, kdy jsem se měla vydat na velkolepou cestu na Jirkovu narozeninovou oslavu zastrčenou v malé chatce hluboko v lesích, přede mnou stál nelehký ukol, dopravit se tam.
Ivana Lance
Třešnička na dortu
Byl to milostný příběh, který by rozvedený Jirka nejraději uložil do šuplíku a nikdy ho nevyprávěl. Ale já vám o tomto příběhu velké lásky ráda povyprávím.
Ivana Lance
Vítejte ve státě Georgia
Určitě všichni víte, že stát Georgia se nevyslovuje tak, jak se píše, ale vyslovuje se hezky: džo:dža, ano to je náš stát: džo:dža. Ale co určitě nevíte je, že i hlavní město v Georgii, Atlanta, se může vyslovovat trochu jinak.
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |
- Počet článků 394
- Celková karma 21,99
- Průměrná čtenost 958x
IT TALKS.
Listen to the silence,
IT SPEAKS.
Listen to your heart,
IT KNOWS.
(Native American Proverb)