Sobota 4. dubna 2020, svátek má Ivana
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Sobota 4. dubna 2020 Ivana

"Kdokoliv může být vrahem,"

20. 01. 2020 15:57:31
varovala mě švagrová Torina, když jsem jí řekla, že si povídám s lidma on-line. "Nikomu neříkej svoje jméno, ani kde bydlíš," naléhala na mě. Od té doby jsem se začala bát s kýmkoliv se setkat. V každém jsem viděla podvodníka

nebo dokonce vraha.

Nepochopím, že jsem se bez obav několikrát sešla se štíhlým, nevysokým mužským, kterému bylo kolem šedesáti. Tvářil se mladší a měl vlasy obarvené na černo, bylo to jako pěst na oko. Nepřipadal mi nebezpečný a cítila jsem k němu soucit. Svěřoval se mi , jak ho jeho o hodně mladší manželka opustila i s dvanáctiletou dcerou. Zmizela, když šel do důchodu a už přestal vydělávat penize. Nepodivila jsem se, že ve svém věku má tak malou dceru. Prostě potřeboval mluvit a já jsem ho poslouchala a přikyvovala jsem mu. Nabyl asi dojmu, že si rozumíme, a tak mě pozval na exkurzi do svého baráku. Jednou tak naléhal, že se nedalo odmítnout. Z naší společné vycházky, jsem ho následovala se svým autem a zaparkovala před velkým domem, kde bydlel.

On se svým autem zajel do garáže a já jsem ze svého auta vystoupila. Na příjezdové cestě jsem se zatočila na podpatku, prohlédla jsem si z venku velký barák a zahradu a řekla:

"Pěkný barák a na dobrém místě. Do města to máš kousek."

Radovala jsem se, že naše exkurze skončila. Jenže ten den byl neodbytný, hučel a hučel, a já jsem nechtěla být krutá. Přestože mě jeho barák naprosto nezajímal, vkročila jsem do garáže. Myslela jsem, že z garážových dveří juknu do baráku a bude hotovo.

Zaslechla jsem, jak za mnou zavírá garažová vrata. Zamrazilo mě, protože jsem si vzpomněla na Toriny slova: "Kdokoliv může být vrahem."

Přemýšlela jsem, kde jsem udělala chybu a jestli mě opravdu ukolébala jeho "uplakaná" story. Měla jsem dvě možnosti, ukázat mu, že mám opravdu strach a dožadovat se otevření garáže. Pokud je opravdovým vrahem, tak už by mě to stejně nepomohlo. Byla jsem v kleci. A jak z klece ven, nejlepší strategie je hrát protivníkovu hru.

Vešla jsem do domu, odkud jsem nevěděla, jestli se jentak dostanu ven. Prvně jsem se zastavila a rozhlédla se na chodbě...

"To je krásný velký dům," předvedla jsem mu nadšení. "Tady je chodba, hm a vchodové dveře. Kolik je v domě vchodových dveří?" zajímala jsem se. Byla jsem plna zájmu: o barák. Přesto jsem byla ostražitá, dbala jsem, abych si ho co nejméně pouštěla za záda.

V kuchyni mi spadla čelist a bylo těžké předstírat nadšení. Všude poházené špinavéo nádobí a špína křičela ze všech míst a hlavně koutů.

"I kuchyně je velká a pěkná," pokyvovala jsem hlavou, aby viděl, že jsem stále unesena.

"Trochu bordel," zastyděl se. On se zastyděl?

"To nic, ten se uklidí," utěšovala jsem ho a jen tak namátkou pootevřela šuplíky. Našla jsem nože, to jenom, kdyby můj odchod nešel až tak hladce.

Další prohlídka už mi zvedala žaludek a nadšená slova mi ani z krku nelezla. V obýváku tři vrstvy koberců. Místo, aby se dosloužilý a špinvavý koberec vytrhal a vyhodil a natáhl nový, tak byl přikryt jiným kobercem a do třetice: místama ležel koberec v pořadí už třetí. Což o to, chození bylo měkkoučké, jako ve vatě.

Co mám říct?

"Vy jste měli malého pejska?" vykřikla jsem s nadšením v hlase, když jsem našla u gauče suchá malá hovínka.

Byla jsem ráda za ta hovínka, protože jsem mohla vykouzlit nadšení v hlase.

"Jo, pejsky mám ráda, vždytˇ i my jsme doma měli pejsky," sdělovala jsem mu a zatajila, že u nás doma to bylo bez těch suchých hovínek. Každá pejskova neštˇastná náhoda, se musela ihned uklidit a hlavně, my jsme pejsky venčili.

Dům byl opravdu velký a exkurze dlouhá, doufala jsem, že jsem ho dostatečně ukolébala. Ale s basmentem mi vyrazil dech. Přemýšlela jsem, jestli tam mám vlézt nebo ne.

"Ještě jsme nebyli v basmentu. Je tam mold, a tak to tam vysušuju," vysvětloval mi a scházel po schodech dolů. Stála jsem nahoře na schodech a nakukovala dolů.

"Vidím to, vidím dehumidifiers," volala jsem na něj a stála jsem na hořejším schodě jako přibitá. Dolů za ním se mi vůbec nechtělo. Všechno šlo docela dobře a najednou taková zrada - basement.

"Jen pojdˇˇ," a vydal se pro mne nahoru. A tak jsem pomalu scházela do jámy lvové. V každé místnosti běžel dehumidifier, aby odsál vlhkost. V basmentu bylo hlučno a hrozný smrad z moldu. Bylo tam nedýchatelno, alesponˇ pro mne. Ten jeho dům byl tak akorát na zbourání a postavení nového, bez moldu.

"Je to lepší vidˇ, citíš mold?" ptal se mě.

Další triková otázka.

"Ještě trochu mold cítitím. Dehumidifiers bys ještě neměl odstranˇovat. Ale basment, ten basment je tak velký... Trochu mi to vadí na dýchání, jdu nahoru," omluvila jsem se a vyběhla jsem schody tak rychle, aby se neměl čas dostat za mne.

Přišel za mnou do kuchyně. Ano, utekla jsem do kuchyně, tam jsem chtěla vnést svůj požadavek, že moje dvouhodinová exkurze je u konce a já bych chtěla jet domů. Kde jsou nože jsem věděla a šuplík jsem tělem blokovala.

"Zítra jdu do práce. Ale hned po práci sem přijedu a domluvíme upravy v baráku," slibovala jsem mu.

"Ze to není špatný dům? Tobě se líbí, vidˇ?"

Kývala jsem jako divá, že byste si mysleli, že krásnější dům jsem nikdy neviděla.

"Půjdu do práce, vydělám peníze, abychom to tady opravili," sliboval mi.

"Tak já jedu, chceš mi otevřít vchodové dveře a nebo mě opět pustíš garáží," zeptala jsem se přímo a rozhodně. Pochopil, že už opravdu odcházím, ale uvěřil že opět zítra přijdu. Byl celý naměkko, podíval se na mě a poslechl. Sel mi otevřít vchodové dveře. Vyletěla jsem na čerstvý vzduch, a než bys napočítal do pěti, skočila jsem do svého autička. Zamávala jsem mu a už jsem ujížděla k domovu, do bezpečí.

Kdokoliv může být vrahem, řekla mi Torina. On sice nebyl, ale já jsem se přesto třásla jako osika. Byla jsem zavřená v domě s člověkem, který se lituje a naříká, nežije, neuklízí. Nechtěla jsem zkoušet, jak by zareagoval na moji zápornou odpovědˇ. Jestli by si na mě nezchladil žáhu po tom, co mu provedla manželka.

Prožila jsem pár hodin hrůzy a napadlo mě, že nejlépe bude všechno utnout co nejdříve. Aby v sobě dlouho neživil ideu, že já budu pro něj ta pravá.

"Nechci s tebou žít. Nechci už tě nikdy vidět, nevyhledávej mě." zavolala jsem mu. Nemohla jsem mu zlomit srdce, protože jsme se viděli pouze několikrát a protože jsme nebyli nic víc, než kamarádi. To jenom on chtěl postavit nefungující vztah.

Zavolal mi, vyhledal mě a nerozuměl tomu, proč po tak zdařilé exkurzi jeho baráku jsem zamrzla na bodu mrazu.

Rekla jsem mu, že v domě, kde je mold bych žít nemohla, že bych nemohla dýchat, a tak jsem si to rozmyslela.

Ve skutečnosti jsem z něj měla příšerný strach, tak jak z nikoho před tím. Možná to bylo tím, že mezi námi jsem necítila žádné pouto, žádná chemie, cizí člověk, který mě zavřel v domě.

Autor: Ivana Lance | pondělí 20.1.2020 15:57 | karma článku: 16.53 | přečteno: 696x

Další články blogera

Ivana Lance

Černý humor

Je to pouze anekdota, která se mi moc líbila. Naše generace si žila jako v bavlnce, a najednou stres, zákazy, nemocní, co bude? Nejenomže musíme měnit plány, ale bojíme se o lidi, které máme rádi, bojíme se o sebe.

27.3.2020 v 13:32 | Karma článku: 25.68 | Přečteno: 884 | Diskuse

Ivana Lance

Šiju, šiješ? Nešiju...

Nešiju, protože prvně a naposled jsem seděla u šicího stroje asi před čtyřiceti lety. Tehdy, ve dvaceti, jsem si myslela, že si na sebe ušiju slušivou blůzičku. V obchodech s konfekcí bylo koncem sedmdesátých let minulého stoleti

26.3.2020 v 14:15 | Karma článku: 16.91 | Přečteno: 598 | Diskuse

Ivana Lance

Plaquenil - naše naděje?

Lékařský časopis: Clinical Infections Disease 9. března letošního roku oznámil, že Plaquenil - značková verze chlorochinu - chloroquine, byl při laboratorních experimentech učinný při zabíjení koronavirů.

19.3.2020 v 19:27 | Karma článku: 11.69 | Přečteno: 917 | Diskuse

Ivana Lance

"Americe dominuje Cína,"

řekl Tucker Carlson na své show dne 17, března letošního roku. "Naši vůdci nás zaprodali. Nevěděli, co dělají? Bylo to horší, byli chamtiví. Hledali si krátkodobé výhody a bezpečnost Ameriky je nezajímala."

18.3.2020 v 17:55 | Karma článku: 16.81 | Přečteno: 516 | Diskuse

Další články z rubriky Ona

Viktorie Beso

Nezvaná návštěvnice, co leze nejen do ložnice

Taky k vám chodí? Roztahuje se u vás, jakoby jí tam všechno patřilo? Proradná kamarádka a věrná milenka. Nelze se jí zbavit, patříš jí a ona to dobře ví. Čím víc pláčeš, tím víc se ti směje.

2.4.2020 v 13:53 | Karma článku: 15.55 | Přečteno: 714 | Diskuse

Edna Nová

Hledání lásky v době morové

Jako poslušný občánek nikam nechodím. Ale žiji v éře věčného připojení, kdy mě mohou alespoň druzí obohacovat svými vzrušujícími životy. Výsledek bych nazvala: “Reality show E. Nové přináší příspěvek o hledání muže v době morové”.

2.4.2020 v 12:01 | Karma článku: 30.84 | Přečteno: 1118 | Diskuse

Ivana Klíma Šotnarová

Venkov je ráj...až na tu čistou špínu

Pupíkův venkovský domek mi učaroval hojností - plnou spižírnou, ledničkou a mražákem, než jsem šlápla na hrábě a do prvního slepičáku...(psal se únor př.k. – před koronavirem)

2.4.2020 v 8:22 | Karma článku: 9.42 | Přečteno: 353 | Diskuse

Jana Kozubíková

kOmický blog CLXXIII.

Funkční koupelna je pro pětičlennou rodinu poměrně zásadním předpokladem plynulého soužití. Každá žena to potvrdí a leckterý muž překvapeně zvedne obočí.

2.4.2020 v 6:21 | Karma článku: 9.35 | Přečteno: 228 | Diskuse

Bohunka Jakubcová

Sejdeme se v osm na "našem" místě...

Vzkázal mi, Lucius. Jenže, kde je to "naše" místo? Myslel v osm u rozžhaveného kotle u něj v práci, když jsem měla tu čest potopit hlavu hříšníkovi do vroucí smoly? Nebo na gauči?

2.4.2020 v 5:00 | Karma článku: 9.14 | Přečteno: 261 | Diskuse
Počet článků 194 Celková karma 21.56 Průměrná čtenost 1042

Listen to the wind,

IT TALKS.

Listen to the silence,

IT SPEAKS.

Listen to your heart,

IT KNOWS.

(Native American Proverb)

 

Schillerová navrhne zrušit daň z nabytí nemovitostí a odpočty hypoték

Ministryně financí Alena Schillerová navrhne na vládě zrušení čtyřprocentní daně z nabytí nemovitostí. Věří, že by to...

Česko patrně srazilo míru nakažlivosti viru na méně než polovinu

Model českých odborníků tvrdí, že v Česku se výrazně zpomalilo šíření viru SARS-CoV-2. Podle jejich údajů klesla...

Žil jako nemohoucí stařec. Pak Marek zhubl 57 kilo a je z něj idol žen

Marek Láca žil v osmadvaceti letech jako nemohoucí stařec, bez energie, bez ženy, zato však s pořádnou nadváhou. Ta už...

Schillerová: Podpora OSVČ bude plošná, podmínka poklesu příjmů zmizí

Ministryně financí Alena Schillerová chystá po tlaku ze strany živnostníků výrazné zmírnění podmínek pro přiznání...

Služba kontroluje práci z domova. Jejímu výrobci lidé spílají

Koronavirus ji firmám vnutil, jenže mnohé firmy mají pocit, že kvůli práci z domova ztrácejí nad pracovní silou dohled....